Škola, tanec a ...

Dnes mám toho na srdci tolik, že ani nevím kde začít!
Dobře, asi začnu úplně od začátku.

První článek.

Právě píšu úplně první článek na tomto blogu a vůbec nevím jak nebo čím začít.
Vlastně to není poprvé. Blogů jsem měla už celkem dost, ale první článek byl pro mě vždy trochu oříšek.

Nechci vás tu vítat nebo přát ať se vám tu líbí, protože to mi přijde až moc stereotypní.
Asi bych mohla začít tím proč jsem si tenhle blog vůbec založila...

Zhruba před rokem jsem onemocněla mentální anorexií. Možná si říkáte, že jsem jenom další pošahaná puberťačka, která chce být zajímavá. Ano, možná máte pravdu, ale podle mě a mých zkušeností je anorexie trošku složitější než si většina lidí myslí.
Jde hlavně o to, že si mé okolí myslí, že jsem se vyléčila, což je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu je kousek toho všeho pořád ve mně.
Nevím jestli se někdy vyléčím úplně, jestli budu brát jídlo tak jako předtím, jestli se naučím mít ráda sama sebe. Nevím.

Nicméně, za tento rok se mi podařilo dostat do stavu, kdy jsem relativně v pořádku, což mým blízkým dělá radost a já je nechci zklamat. Nechci se s nimi o PPP vůbec bavit, ale zase se potřebuji někomu svěřit a od toho tu bude tenhle blog :3. Samozřejmě tu budu přidávat i jiné typy článků. Napadly mě nějaké recenze na kosmetiku a prostě věci, které mám ráda. Chtěla bych tenhle blog pojat tak trochu s nadhledem takže některé věci, které se tu objeví neberte příliš vážně ;).

Vaše Apple.